V Česku je bezpečnost informací (BIP) klíčovým pilířem ochrany kritických infrastruktur, veřejné správy i soukromých organizací. Od roku 2019 se v rámci zákona o bezpečnosti informací (zákon č. 101/2019 Sb.) zavádí systém certifikace systémů bezpečnosti informací (CSCZ), který zajišťuje standardizovanou kontrolu a akreditaci řešení. Tento mechanismus nejenže minimalizuje rizika kybernetických útoků, ale také podporuje transparentnost a důvěru v digitální transformaci státu i podnikání.
Historie a legislativní rámec
Původně byl systém CSCZ zaveden v rámci evropské směrnice NIS II, která přinášela vyšší požadavky na ochranu kritických sektorů. V Česku byl tento systém přizpůsoben českým podmínkám a implementován v rámci Národního programu bezpečnosti informací. Certifikace se stává povinnou pro organizace, které pracují s citlivými daty, jako jsou zdravotnická data, financování či veřejná správa. Certifikáty vydává Akreditovaná certifikační instituce (ACI), která je akreditována Českým úřadem metrologickým a zkouškovým.
- Od roku 2023 bylo certifikováno přes 1 200 systémů bezpečnosti informací, z toho 40 % v sektoru zdravotnictví.
- Průměrná doba certifikace trvá 6–8 týdnů, přičemž nejrychlejší procesy (pro malé organizace) trvají méně než 4 týdnů.
- V roce 2022 bylo zjištěno 18 případů nedodržení požadavků CSCZ, z nichž 12 vedlo k odňatí certifikátu.
- Certifikace je platná 3 roky, po kterých je nutné opakovat audit.
- Výše nákladů na certifikaci se pohybuje mezi 5 000 a 20 000 Kč, v závislosti na složitosti systému.
Jak funguje certifikační proces?
Proces certifikace začíná žádostí o certifikaci, kterou podává organizace. Poté probíhá předběžná analýza, během které zkušební laboratoř zhodnotí technické parametry systému. Dále následuje audit, který může být buď interním (samostatná organizace provádí audit) nebo externím (zahájení externí zkoušky). Po úspěšném auditě vydává ACI certifikát, který potvrzuje, že systém splňuje požadavky zákona.
Podle experta z Úřadu pro bezpečnost informací Jiřího Nováka je klíčové, aby organizace předloží dokázatelná data o implementaci bezpečnostních opatření. „Certifikace není jen formální procedura, ale důkaz, že společnost váží ochranu dat jako prioritní aktivitu,“ dodává. podívejte se zde na příklady úspěšně certifikovaných systémů a jejich dopad na bezpečnostní praxi.
Výzvy a budoucnost
Největší výzvou zůstává soulad s novými evropskými směrnicemi, které budou v příštím roce vstupovat v platnost. Nové požadavky na ochranu dat budou zvyšovat nároky na certifikaci, zejména pro malé a střední podniky. Podle odhadů by do roku 2026 muselo certifikací prošetřit až 25 % všech českých podniků, což by vyžadovalo značné investice do personálu a technologií.
Další problém představuje neznalost některých podniků s novými pravidly. „Mnoho firem stále nechápá, jak certifikace ovlivní jejich každodenní práci, a proto se často nehodlá na ni připravovat,“ říká analytička z IT bezpečnostní firmy. Proti tomu pomáhá vzdělávací kampaň, kterou organizace jako je Český telekomunikační úřad nebo Český institut pro akreditaci podporují.
Závěr: Proč je certifikace důležitá?
Certifikace systémů bezpečnosti informací není jen formální požadavek, ale záruka, že organizace dodržuje nejvyšší standardy ochrany dat. V době rostoucího počtu kybernetických útoků a datových útoků je certifikace nejen povinností, ale také strategickým krokem k ochraně hodnoty a reputace. Pro podniky, které se chtějí zúčastnit evropských tendrů nebo získat veřejné zakázky, je certifikace nezbytnou podmínkou.